ATELIÉR ARTETERAPIE

Proč arteterapii navštívit?

Slova někdy nestačí nebo se v nich snadno schováme za naučené fráze. Výtvarné médium umožňuje nahlédnout na vlastní situaci z nového úhlu, zpracovat nahromaděné emoce a objevit skryté vnitřní zdroje. Arteterapie přináší úlevu od vnitřního tlaku, podporuje spontánnost, zvyšuje sebevědomí a pomáhá najít odpovědi na otázky, které si v běžném shonu nestačíme položit.

Jak probíhá první ÚVODNÍ setkání?

První setkání slouží k vzájemnému seznámení, zda chceme a můžeme spolu pracovat, s čím přicházíte. A společně nastavili následný postup. Není potřeba se nijak připravovat, vše co budeme potřebovat, bude na místě k dispozici.

Čas 45 min.

Historie arteterapie

Jak, už bylo řečeno, arteterapie je poměrně mladý obor. A to i přesto, že umělecká tvorba je všude kolem nás, provází nás od počátku, co lidstvo lidstvem je. Vzpomeňme si třeba na jeskynní malby v Lascaux ve Francii.

Slovo arteterapie je složeno ze dvou slov. "Arte" je indoevropského původu, mohli bychom ho přeložit jako nadání, řemeslná profese či umění. Druhá část slova pochází z řeckého "therapeia", což znamená léčba, léčení

Za kolébku arteterapie jsou považovány Spojené státy americké. Názvosloví poprvé oficiálně použila Margaret Naumburgová ve 30. letech 20. století právě v USA. Společně s Edith Kramerovou patřila mezi průkopníky oboru. Margaret Naumburgová vycházela z psychoanalytických konceptů Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga. Edith Kramerovou, která zdůrazňovala léčebný potenciál samotného tvůrčího procesu.

Ale již v 18. století se objevují první systematické výzkumy výtvarné tvorby duševně nemocných. Lékaři a psychiatři tehdy začali pozorovat a shromažďovat kresby a malby pacientů, aby lépe porozuměli jejich psychickému stavu. Zjistili si, že výtvarné vyjádření duševně nemocných pacientů se liší od tvorby zdravých lidí a jejich tvorba se mění podle druhu a vývoje nemoci. Rozhodně nešlo o arteterapii v dnešním slova smyslu. 

Skutečný zlom přišel až ve 20. století.

V Československu se datuje počátek profesionální arteterapie do padesátých a šedesátých let 20. století. Nejprve byla využívána jako součást psychoterapie v léčebných, výchovných zařízeních. Pozici arteterapeuta vykonávali výtvarní umělci, lékaři, pedagogové nebo absolventi výtvarných škol. Hledali, jak propojit expresní výtvarné vyjádření s psychoterapeutickými postupy a jejich uplatnění v léčbě. V roce 1956 byl v Psychiatrické nemocnici Bohnice zřízen specializovaný výtvarný ateliér, který je v české odborné literatuře považován za první systematický ateliér arteterapie v Československu.

Další ateliér arteterapie vzniká v Psychiatrické léčebně Kroměříž v roce 1961, pod vedením akademické malířky Anny Sládkové. Od roku 1969 se používala arteterapie jako doplňková technika při psychoterapeutických skupinách např. Denní stacionáře Horní Palata, Lobeč, Lojovice, Dobřany, Opařany, U Apolináře, Psychiatrická léčebna Opava.

Pro koho je arteterapie vhodná?

Předchozí výtvarné nadání nebo zkušenosti nejsou vůbec potřeba. Arteterapie je přístupná pro všechny věkové skupiny:

• Lidé se psychickými obtížemi: Úzkosti, depresivní stavy, vyhoření, posttraumatická stresová porucha (PTSD), poruchy příjmu potravy.

• Děti a dospívající: Vývojové poruchy, ADHD, problémy s chováním, potíže se zpracováním rozvodu rodičů či šikany (děti vyjadřují pocity výtvarně přirozeněji než slovy).

• Osoby v náročných životních situacích: Prožívání zármutku po ztrátě blízkého, adaptace na vážné onemocnění, změna životního stylu.

• Senioři a pacienti v rehabilitaci: Prevence demence, udržení kognitivních funkcí, podpora jemné motoriky (např. po mozkové příhodě) a podpora společenského kontaktu.

• Lidé hledající osobní rozvoj: Hlubší sebepoznání, rozvoj kreativity, prevence vyhoření a relaxace.